... čas ukáže ...

Koi to Ai - dvě slova pro jednu lásku?

7. 2. 2009 8:59

Zamýšlení o řeckých erós, filia a agapé nechám povolanějším, dá se jich najít spousty (a čas od času si protiřečí :-)). A pustím se tu do trošku jiného jazyka, jiné kultury a jiného pohledu.

KOI a AI jsou japonská slova. Obě znamenají lásku k druhé osobě a znamenají víc než pouhé mám tě rád (SUKI). Přesto jsou rozdílná jako den a noc.

KOI je láska znamenající touhu, vášeň, chtění být s tím druhým. KOIBITO může znamenat něčího kluka/něčí děvče, má ale milenecký podtext :-). První láska (HATSUKOI), nešťastná láska (HIREN), zamilovat se do někoho (KOI NI OCHIRU) ... všechny obsahují kresbu slova KOI a vztahují se k velké touze po druhém člověku. Láska KOI je trošku sobecká - na první místo klade mě.

Koi znamená navěky toužit.

AI je láska, která na první místo dává druhého člověka. Někoho, koho máme rádi pro něj samého. Japonská princenzna se jmenuje AIKO, což v překladu znamená doslova milované dítě. AI vyjadřuje péči o druhého a darování se; najdete ho ve slovech jako mateřská láska (BOSEAI), ale také v úslovích i o věcech, které vám jsou velmi drahé, jako nejoblíbenější knížka (AIDOKUSHO).

Ai znamená darovat sám sebe.

Někdo KOI nazývá prostě sobectvím a o AI mluví jako o pravé lásce. Snad by to napovídal i fakt, že pokud už Japonec říká miluji tě (AISHITERU), používá právě druhé slovo - a jde tak o akt darování se.

Obě vypadají, jako by byly v protikladu. Mají ale víc společného než rozdílného. V kaligrafu obou slov například najdete skryté slovo KOKORO - které značí srdce.

A pokud byste v japonském slovníku hledali - což snad raději nezkoušejte :-) - výraz pro romantickou lásku (nebo snad raději partnerskou lásku), našli byste slovo RENAI. A pokud byste se dobře podívali na znaky, z nichž je složeno, našli byste dva za sebou. KOI AI. Obě lásky vedle sebe, sobě rovné, každá z nich mající své místo.

Protože kde není ani stín touhy, není co dát. A když není co dát, každá touha nakonec umírá.

Na druhou stranu, málokdy se obě potkají najednou. Zdá se mi, že většinou bývá jedna z nich vztahu věnována do vínku. Je vždy velkou otázkou, jestli druhá časem vzroste nebo nikoliv.

Nebývá to totiž tak, že by vyrostla sama od sebe.

Když odhlédnu od lásky dvou lidí a podívám se na vztah k Bohu, pak já, křesťan od narození, častokrát tiše a mírně závidím několika mým známým konvertitům jejich obrovskou touhu po Bohu, která z nich tryská na každém kroku. Ale zároveň potkávám i ty z nich, u kterých vedle chtění nedorostlo darování - a na místo toho přišlo životní zklamání.

Na lidech, snad mi dáte za pravdu, uvidíte totéž.

Na závěr snad ještě jednu malou poznámku ke kultuře vycházejícího slunce. Větu: Miluji tě (AISHITERU), totiž prakticky neuslyšíte. Pokud už, pak opisy mám tě (hodně) rád ((DAI)-SUKI) nebo jsi mi drahý/drahá (TAISETSU).

Použít AISHITERU - miluji tě nadevšechno - totiž považují svým způsobem za zbytečné.

Protože, jak říkají, láska se nepozná podle slov, ale podle skutků.

Ačkoliv jde o kulturu naprosto nedotčenou křesťanstvím - nepřipomíná Vám to něco z listů svatého Pavla :-) ?

Zobrazeno 1188×

Komentáře

Vendula Krůlová

to je pěkné:)

Lex

dík :-)

mia-maru

Děkuju:-) Myslím, že sv.Pavel by měl radost. (osobní PS:rozhodně větší, než z latinského "otčenáše" celý půlrok...)

Lex

Snad ji má :-) (To osobní PS: taky bych soudil, že spojení s univerzální církví jde i jinak... ale má aspoň hezký nápěv :-))

frantischek

Ty jsi Maruško s tímto článkem fakt zabodovala.. Nejen, že je to moc hezký, ale má to myšlenku a hloubku.. :-) Jen tak dál, já pořád říkal, že z Tebe něco bude :-) hihi

Zobrazit 5 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio